Nemějte strach, nechci si v tomto článku brát na paškál rozhodčí ani autory otázek, ve kterých to vře, žlutí se a červená, jeho záměr je zcela jiný.... 
Mariášek ve svých několika různých formách hraje určitě spousta členů MRKu bez rozdílu věku, národnosti, pohlaví a rybářského zaměření. Což kdybychom se v diskuzi domluvili a občas se někde na serveru slezli a společně si pinkli ?
Je jasný, že ta pravá mariášnická kultura má svoje jediný správný místo u stolu v hospodě, kde si spoluhráči/protihráči můžou pěkne od plic zanadávat, vysvětlit tomu druhýmu, že to naprosto zazdil, že by měl přichvátnout a trošku popíchnout přísedícího kolegu hláškou : "Ty to hraješ prvně ? " taky nemůže uškodit . Ale i mariášek po síti je zábavný a hlavně poněkud líp odsejpá.
Tak co myslíte, povede se v tomhle směru něco spáchat ? Zajímal by mě hlavně případný zájem z Vaší strany.
Můžeme se tady smluvit, pokecat, dát k dobru nějaký karetní perličky, sehrávky, probrat pravidla, co se povedlo a co naopak ne, ačkoli to vypadalo jasně.  

Komentář ke článku (7)

Dobrý den všem váženým nahlížejícím.
Jelikož nýbrž a protože, jak to říkal Forrest Gump : "Život je jako bomboniéra, nikdy nevíš, jaký kousek zrovna ochutnáš," v rybařině je to stejné, co člověk - to názor a já bych rád znal ten Váš.
 

V tomto článku bych se rád podíval na dvě oblasti spojené s rybolovem a to :

- Roční pstruhová povolenka (P)
-  Muškaření na MP 

Rybářské předpisy jsou plné paradoxů, troufnu si říct, že leckdy zůstává až rozum stát, jaká laskomina se tam nechá najít.
Jednou z nich je zřejmě poněkud něšťastně zvolený termín pro povolenku na pstruhové revíry, pro kterou je lety osvědčený název roční. Nevím jak to bylo přesně dříve, vím jen, že kdysi začínala sezona již 1.3. a její konec byl spojen asi až s výjimkami k lovu hlavatky podunajské, ale to také bývala naše republika větší a podmínky k lovu rozmanitější.
Pokud si vše převedeme na dnešní podmínky, zjistíme, že rok se od těch dob neprodloužil a stále má těch svých cca 365 dní, zatímco platnost povolenky spojená s možností výkonu rybářského práva je pro období roku, pro naše potřeby tedy 365 dní, je omezena obdobím mezi 16.4. - 30.11., což činí sedm a půl měsíce, čili 229 dní a necelých 63% roku (tedy pro ty, kteří loví i po konci přívlačové sezony), ještě výraznější nesoulad v názvu najdeme u téže povolenky u rybáře lovícího výhradně přívlačí, který má svoji techniku posvěcenu na pouhé čtyři a půl měsíce a zoufalých 138 dní, které činí sotva 38% roku. Nebylo by tedy možná od věci rozlišit od sebe povolenku vysloveně "muškařskou a vláčkařskou". Každopádně pojmenování roční je zcela mimo mísu a domnívám se, že přívlastek SEZÓNNÍ, by jakékoli povolence slušel výrazně lépe. 

Druhým z témat je oblíbený protipól zákazu přívlače na P vodách po 31.8. zatímco umělé mušce je vstup volný. Podobnou diskriminaci pak můžeme najít ve stejném gardu i na MP, kde od 1.1.  můžeme přívlačové nádobíčko postavit na téměř půl roku do kouta, zatímco muškař lovící téměř ty samé druhy leckdy i s identickou nástrahou může své vášni popustit uzdu a provozovat svého milovaného koníčka. Když vezmu v potaz, že v období od 15.3.-15.6. je valná většina záměrně lovených druhů (jako tloušť, parma, podoustev, dravci) pod ochranou hájení, těžko asi budu takový naivka, že uvěřím tomu, že cílem každého muškaře je ulovení druhů tomuto hájení nepodléhajících, jako jsou např. plotice, cejn, hrouzek, ouklej, perlín či jiná droboť, ačkoli i tyto druhy mají jistě svoje specialisty, ale ti ve valné většině případů tíhnou k jiným technikám lovu. 
Teď  zřejmě zasáhnu citlivé místo, ale nebylo by pro utišení veškerých dohadů mezi příznivci té které techniky lepší, kdyby došlo buď k celoročnímu povolení obou zmíněných způsobů lovu a spolehli bychom se na stávající hájení druhů, a pokud ne, pak bych se možná přikláněl k variantě omezení techniky lovu umělou muškou na MP na úroveň stávající úpravy lovu přívlačí, kdy by se pak stejně jako u přívlače dočkal zapálený muškař svého zahájení až 16.6. .
A teď se můžete rozpovídat ...

Komentář ke článku (89)

 Jelikož už většina z Vás ví, jaké to je být milým a zdvořilým diskutérem  z otázky pana Jarmila Kolouška, nedá mi to, abych neviděl ve zdejších MRKařských vodách právě i ten opačný extrém, jenž pana Kolouška zjevně vedl k založení diskuse na výše uvedené téma.
   A jelikož každá řeka má dva břehy, každý zadek má dvě půlky, i tady je třeba pro vyrovnání pozitiv a negativ vzít celou tuhle věc i z druhé strany, neboť než v sobě něco dusit, je lepší se vypovídat, vyvztekat se a zanadávat si (samosebou v rámci slušnosti), aby člověk předešel nebezpečí kardiovaskulárních i jiných chorob a jak už říkal Jára Cimrman : "Člověk si ani tak nepotřebuje popovídat, člověk se prostě potřebuje vykecat !"
 (foto je pouze ilustrační) 

   Před časem tady na MRKu proběhla poměrně vášnivá debata na téma : "Co se stalo s rakem?" z Cottusova a Lichtagova filmu ... 
   Nečekaného rozluštění této záhady, jak to tehdy vlastně bylo, jsem se ke svému nemalému překvapení dočkal tento pátek, při návštěvě nepříliš vzdáleného revíru, kam jsem se vypravil pokusit své rybářské štěstí spojené s objemnou krabicí nástrah a vláčecím prutem. Při úplném závěru vycházky, kdy jsem se již takřka dával "do gala" - myšleno vyzouvání se z atomkecek :)), mě upoutal ve vodě ležící předmět. 
   Chvíli jsem svým slobozrakem pátral v blízké tůňce, abych se ujistil, že mne oči neklamou ... a když se po chvilce objevilo za blízkým kamenem obrněné, avšak poněkud zmordované, tělo statného raka, který na mě kýval svým jediným klepetem zpoza kamene, jako by říkal : " Jsem Ok a teď bydlím tady."
Dá se očekávat, že jakmile mu doroste chybějící klepeto, bude zase chlapík a vládce teď už jiné tůně.

   Doufám, že moje svědectví vlije do situace nové světlo a zamezí tedy dohadům ohledně toho, kdo raka tehdy zašlápl či přidusil a jak tenhle kabrňák vlastně dopadnul. Navzdory rozličnému rozvodí, objevil se u nás na plzeňsku a hádám, že toho místní račí osádce ještě hodně předvede ...

Komentář ke článku (0)

    Nemohl jsem si nevšimnout, jak výrazně se za posledních pár let změnil a vyhranil postoj vůči naší nejznámější rybě - kaprovi. S nastoupivší specializací na lov této ryby našel kapr své zastánce mezi lovci i ochránce ve formě K-70. Na druhou stranu pak ovšem registruji z více stran hlasy o tom, že kapr je plevelem, který se vyskytuje a neuváženě vysazuje téměř všude, vybrané vody pstruhové nevyjímaje.
     Jistě i toto je pravda a mnozí z nás mají ze svého dětství kapra spojeného s vesnickými rybníčky, kde patřil mezi úlovky, jež
 udělají z lovce na místním minirevírku legendu, která suše převálcuje běžnější úlovky okounů, plotic, línků a karásků. 
    Proč ale hned zvedat zbraně a obviňovat z místy masivního výskytu právě kapra ?
    Tahle ryba, ač vlastně nepůvodní, se vyskytuje v našich vodách již hezkou řádku let a nebuďme při zemi, dokonce několik staletí, a z nejoblíbenější ryby českého rybáře se stal téměř psancem ve svém vodním prostředí. Tím samosebou nemám na mysli každoroční masakr po vysazení do svazových revírů, kde očekávané hájení vysazeného druhu je spíše místní raritou, než běžným jevem:((
   Sám nejsem žádným vysloveným kapromilcem, ale vždycky jsem řadil kapra ke svým oblíbenějším rybám, a to jak z důvodu příležitostného kulinářského využití úlovku, tak zejména proto, že jako jedna z mála běžně lovených ryb dokáže na prutu slušně vzdorovat snaze rybáře a právě zdolávačka je často tím, co rybář od návštěvy svého revíru, krom takříkajíc pohodičky, očekává.
Dalším jeho plusem je bezpochyby nepřeberné množství forem a variant, které kapr ve své podobě rybáři nabízí.
    Z tohoto hlediska zcela chápu rybáře, kteří se začali na lov kapra specializovat a dokáží ze svazových vod pravidelně v průběhu sezony lovit kusy nad 10, 15 i 20kg.  Ale asi jen málokdo si u vody posteskne : "Sakra zase kapr 15kg ....," takovou rybu bych viděl na háčku vždycky velice rád. 
   Zahoďme tedy válečnou sekeru vůči kapru tasenou a pokud se nám na dnešním systému, kdy se ryby sypou bezhlavě i do vod, kam zcela zjevně nepatří, něco nelíbí, obraťme se a svá zjištění a návrhy sdělme rovnou na těch odpovědných místech, která nám vody obhospodařují, tedy na naše hospodáře. V jejich útulné kanceláři je to pravé místo pro Vaše nářky a ne zde na MRKu, kde je za klávesnicí každý silákem. 
   Kapr se však za ty desítky let stal symbolem českých Vánoc a většina domácností jej alespoň v tomto svátečním čase vzala na milost (do úst) a my můžeme jen spekulovat, proč se podobné pocty nedostalo jiným druhům ryb, kterými naše vody přirozeně oplývaly.
Vzpomeňme třeba jen pohádku Šíleně smutná princezna, kde bavič Kokoška rozesmíval přítomné svým pověstným KAPR KAPR KAPR PRRRRRRRRRRRRRRRR .

 

Komentář ke článku (0)