Počátky moderní kaprařiny a spánku na rybách mají kořeny zřejmě v rukách českého kutila ...
Onehdá jsem zalistoval zažloutlými stránkami časopisu Rybářství ze srpna roku 1972.
K mému překvapení jsem narazil na autorský článek pana Stanislava Luňáka, který nám může i po letech přiblížit počátky "moderního" způsobu lovu kaprů, včetně vývoje dokonalého signalizátoru a následků jeho použití.
ZLEPŠOVÁK
Jak šetřit vlasec při feedrování ?
Při lovu na feeder dochází často k poškození koncové části kmenového vlasce cca 1-3m od návazce a to zejména při přípravě k nahození sestavy s naplněným krmítkem. Poškození spočívá hlavně v překroucení a oslabení této části vlasce při jeho protahováním skrz očka. Základem je udržovat očka v čistotě, čímž tento problém z menší části odstraníme, jak mu ale předcházet co nejlépe, to se pokusím popsat v textu níže. Při plnění krmítka bývá zvykem mít vytažený vlasec cca na délku prutu, aby bylo možno bez problémů a zbytečných pohybů manipulovat s krmítkem. Právě po jeho naplnění pak dojde k navinutí 1-2m zatíženého vlasce, aby bylo možno nahodit a při této činnosti dochází k největšímu poškození kmenu. Toto lze poměrně snadno odstranit, pokud naplněné krmítko položíme po zhoupnutí prutu stranou na břeh vedle sebe a dovineme volný vlasec při sklánění špičky ke krmítku tak, aby nedošlo k jeho otírání o suchá očka,zatížená jeho vahou, načež pohodlně nahazujeme. Tímto způsobem si ušetříme zbytečně časté převazování, zkracování kmenového vlasce a mnohdy i ztátu pěkné ryby. Jsou samosebou lokality, kde toto vzhledem k pobřežnímu porostu praktikovat nelze, také závodník ve feedru možná namítne, že by se takto zbytečně zdržoval, ale běžnému lovícímu by nemělo nic bránit, aby si tento způsob vyzkoušel a posoudil rozdíl.
Vyprošťování uváznutých vláčecích nástrah
Pro záchranu nástrah z vázek bez rozdílu jejich druhu je první možností zkusit je vyprostit takzvaně z druhé strany, tj pokud to lze po břehu či vodou obejít místo vázky a zkusit ji uvolnit tahem či mírným švihem z opačného směru. Jsou-li háčky zachycené mezi kameny, většinou se záchrana podaří. Plovoucím woblerům stačí mnohdy jen povolit a uvolní se z vázky díky svým plovoucím vlastnostem, několikrát už stoupání wobleru z vázky skončilo krásným záběrem štiky. Pokud jej však zasekneme natvrdo do pařezu, nezbývá než použít vyprošťovač nástrah ať už zakoupený či vlastnoručně vyrobený, nicméně jeho funkčnost je limitována vzdáleností vázky od břehu a nejlepších výsledků při jeho použití dosáhneme určitě z lodi. Ten na fotce je vcelku funkční a jeho pořízení vyšlo na cca 88,-Kč.
Několikrát jsem na tekoucí vodě s úspěchem praktikoval otevření navijáku a puštění několika metrů vlasce po vodě za místo vázky, načež pak při zavřeném překlapěči imitujeme zásek a pytel na vlasci vzniklý pak vytvoří protitah opačným směrem a nástraha je také leckdy venku.
Na podobném principu funguje i posílání např. věnečku z vrbových proutků po vlasci za vázku, (zde experti nahrazují vrbu největším plovoucím woblerem z výbavy, čímž se vyhnou případnému postihu ze strany RS za poškození pobřežních porostů ) načež opět následuje zásek.
Další možností je pak tzv. vystřelení nástrahy – kdy při vázce napneme vlasec na maximální možnou míru a vzápětí jej co nejrychleji uvolníme, což mi funguje nejčastěji u gum.
Na závěr si neodpustím důležité upozornění, které má význam zejména při neúspěšném vyprošťování, kdy se rozhodneme nástrahu definitivně „urvat“. Výrazně doporučuji, se při trhání – hlavně pak na mělčí vodě a při použití gum a plechu (woblery přeci jen kladou vodě větší odpor a riziko zranění není tak velké) – nedívat směrem, kde nástraha vázne, nýbrž se otočit bokem, případně zády a vyvarovat se tak možné zranění, které by taky mohlo přerušit náš rybolov na delší dobu, než bychom si přáli.
Jak zachránit splávek při vázce ?
Tento zajímavý trik používám již více než 20let pro záchranu pevných typů splávků.Je vcelku jedno, jestli se jedná o typ, který je uchycený bužírkou ve spodní části nebo proříznutý kus typu káča.
Při vázce za háček či zátěž (ne za splávek) ve větší vzdálenosti, kdy není možné stáhnout splávek přímo rukou a pak trhat a čekat, kde to povolí, postupujeme (za předpokladu lovu ze břehu) následovně :
Napneme vlasec mezi vázkou a špičkou prutu, ideálně sklopíme špičku k hladině ve směru vázky a hodně si namočíme ruce - to je důležité, jelikož suché ruce tady nefungují – a těmato mokrýma rukama střídavě „masírujeme“ vlasec před špičkou prutu, jako bychom jej přitahovali k sobě v poměrně svižném tempu – zjednodušeně protahujeme jej mezi prsty směrem k sobě za použití menší síly. Ruce namáčíme raději častěji než méně a za chvilku se již z vody vynoří náš splávek a blíží se k našim rukám – špičce prutu. Jakmile se ocitne v dosahu, stáhneme jej a bez obav o jeho ztrátu trháme zbytek sestavy.
Následkem zachránění splávku je sice občasné prodření bužírky, ale splávek je přeci jen cennější.
Sice na Vás možná budou někteří lidé koukat při této činnosti s ťukáním na čelo, ale účel světí prostředky a tento způsob funguje naprosto spolehlivě.
Knapíkova poradna ...
Komentář ke článku (394)