Jelikož už jsem od neděle trpěl abstinenčními příznaky, musel jsem se vykopat k vodě a trošku si zavláčet. Zvolil jsem řeku nedaleko a vyrazil. Než jsem tam došel, přihnala se temná mračna velikosti zaoceánských lodí a neskutečně rychle dokázaly zkompaktnět natolik, že se z nich vysypala pořádná bouřka. Naštěstí jsem to tušil a ve chvíli klidu před bouří jsem se rychle skryl do útrob blízké útulné hospůdky, kde jsem po dobu běsnění živlů urazil dva kousky a po uklidnění chvílemi dost kritické situace za okny jsem opět vyrazil k vodě.
   Svižnou chůzí jsem se za pár minut dostal až tam, kde jsem se chystal s lovem začít a protáhnout vodu pár vybranými exempláři z arsenálu mých nástrah. Jako první jsem do poměrně čisté vody s lehkým nadstavem vhodil na sestavě Catana 7-28g, 0,18mm vlasec na 2500 Stradicu  zámořské provenience dvoupalcové zelenavé kopýtko, které dostalo na daném místě poměrně dost prostoru, ale žádný kontakt se nekonal .  Nástrahu jsem tedy vyměnil za menšího woblírka gloog, kterým jsem v zápětí začal protahovat jedinou tůň v dosahu. První hod vyšel na plano a podobně to vypadalo i na podruhé, ale to se mělo v mžiku změnit. Asi tak vteřinu před tím, něž jsem chtěl zvednou špičku prutu a začít nástrahu přibližovat k hladině, wobler se najednou zastavil, jako by se zakousl do kamene. Trošku jsem prutem zatáhl a začal mazec. Přestože se záběr odehrál cca 2 metry ode mne a v relativně čisté vodě, nezahlédl jsem ani Ň. Ryba se nejprve v docela klidném tempu ode mne proti vodě a zatímco jsem si říkal : " Tak to nebude malý ... ", začala nabírat tempo a silným tahem si brala vlasec z navijáku a nabírala směr kolmo na silný proudný tah, který byl v tomto případě spíše u druhé strany řeky, ale už kousek pode mnou ohraničoval tůňku, kterou jsem prohazoval a blížil se k mému břehu. Ryba mezitím dosáhla za stálého jekotu brzdy hranice proudu a pustila se po vodě dolů. Asi v tu chvíli se moje šance snížily na nulu. Přede mnou relativně hluboká tůň, řeku dělí pro mě nepřekonatelný proud, po zarostlém břehu se za odplouvající rybou vydat nedá  a já si říkám : "Tohle už jsem kdysi zažil a dopadlo to špatně." 
Během necelé minuty doplula ryba do klidnějších patrií u druhého břeho asi 80metrů pode mnou. Tam se její odjezd  zastavil a ryba zřejmě jen neklidně projížděla  klidnější tišinou. Zkoušel jsem co jsem mohl, ale nedokázal jsem svojí sestavou vyvinout jakoukoli sílu, která by dokázala s rybou pohnout a přesvědčit ji, aby se opět vydala proti proudu ke mně do klidnějších vod. Přetahovali jsme se možná další minutu a skoro to vypadalo na remízu,  ale už jen krátce ...  Netrvalo dlouho a já ucítil v prutu lehké drcnutí a najednou bylo všem. Ryba byla pryč, aniž bych ji zahlídnul, rozklepanej jak ratlík jsem vytáhl zplihlý vlasec a na další chytání neměl náladu.
Tentokrát jsem vážně neměl šanci :(( ... ale zážitek to byl jako býk ... tohle se mi stává cca 1 x za deset let  !
Tak snad někdy příště budu mít to štěstí a rybu aspoň kouskem oka zahlédnu, takhle se můžu jen domnívat, že to byl sumec jak tele, ale kdo ví ... 



 

Komentář ke článku (10)