Knapíkův bloczech

Svatá Anna - ryba žádná :))

   Nedočkaví, nadržení, připravení a vybavení množstvím prutů, nástrah a dalších serepetiček  až cestovní dodávka kapely M.Y. Music naříkala jsme přeci jen v úterý 28.7. vyrazili za kýženým cílem - poloostrovem Sv. Anny na otavské větvi Orlíka - kde jsme se chystali poměřit zejména s osádkou místních dravců. Společnost na cestě i v průběhu pobytu nám tvořily zejména všelijaké druhy obtížného hmyzu ve složení vosa, sršeň, komár, muchnička, cvrček a samosebou také nesmím opomenout naše drahé polovičky.
Cesta probíhala vcelku klidně, nebýt toho, že hned za Plzní nám upadl nahnilý výfuk hned za jeho první částí a  zvuk našeho vozu tak teprve dostal vcelku solidní upgrade. Oprava pomocí drátu byla dílem okamžiku a pokračovali jsme dále. Nu což, na místo jsme dorazili a hned vyrazili s lodí odlovit první predátory místních vod. Hladina nás však přivítala velmi nemile - přehrada plná až po okraj, po vodě plavou mraky bordelu - trávy, sláma, plasty, pyl, kmeny a větve - místy úplné plovoucí otrovy, které se po hladině během dne všelijak nevypočítatelně pohybovaly a někdy jindy úspěšné zátoky úplně zaplnily. Nu, co naplat, vzali jsme loď a šlo se na ně .... 
Bezmála dvě hodky jsme se v podvečer snažili, woblery svištěly vzduchem a chrastily pod vodou, ale kontakt s dravcem jsme prostě neměli. Abych teda nemlžil, já kontakt s dravci měl - jelikož se vyrazilo na chviličku, byl jsem jen v pantoflích, kraťasech atd, zatímco kolega Zápař byl již tradičně oděn ve smrduté atomkecky a takřka plnou polní - muchniček bylo strašně a odnesl jsem to několika klasickými štípanci s krvavým středem svědícími jako čert. Pravá noha 15ks, levá 9ks, Zápař 0 :))
To, co jsme my zjistili na vodě, věděla děvčata po návštěvě místního výčepu vzápětí a vítala nás slovy : Neberou, je moc vody - ty co tu sedí, chytali skoro non stop, nechytli nic a vypili 400piv ... 
Po prvním debaklu jsme se nevzdali a ráno jim to šli naservírovat. Jezdili jsme po vodě asi 5 hodin, házeli, hlubinili a zase ani Ň. To už Zápař nevydejchával a odpoledne vyrazil ještě výš na řeku Otavu a Vltavu, aby tam prolomil vláčecí zero - vrátil se v podvečer a Zero bylo stále aktivní. Já mezitím odlovil na protějším břehu několik plotiček a jednoho většího cejna, na šťovy pak večer dva minihádky a šel na pivo.
Čtvrtek byl pak ve znamení výletu na Zvíkov, kdy děvčata ochotně veslovala až na místo, ale atmosféra na loďce byla poněkud hustší, neboť díftky driftovaly hladinou Orlíka sem a tam, raz vpravo, raz vlevo a naše dobře míněné rady typu Ája víc - Bára míň se jim po chvíli přestaly zdát veselé a hrozilo, že se zpět vrátí jen polovina posádky. Ale vše dopadlo dobře, hrad jsme viděli, koupačka pod ním byla luxusní - jen o rybu jsme zase nezavadili :((  
V pátek to už Zápař nemohl vydržet a po přejezdu na asi 20km vzdálenou řeku se mu podařilo chytit pomocí metody přívlače několik tlouštů nevalné velikosti. Já se zatím chystal k večerní feedrové akci, o níž jsem věřil, že nám chuť spraví a tak se také stalo - při lovu nástražek odlovil Zápař první orlické dravce (bolen 20cm a okounek 7cm). Já se věnoval feedru a vcelku pravidelně jsem lapal plotičky, cejny a kapříky. Tak skončil poslední rybářský pokus před odjezdem domů směr Plzeň. Večer jsme si pak opět spravili chuť výborným polotmavým 13°Klostrmánkem ze Strakonic. 
Co nás na Orlíku naprosto zarazilo, že neexistovala absolutně žádná aktivita dravců - jestli jsme viděli zahonit pětkrát, bylo to moc, ani boleni, kteří tam dřív mlátili všude ve březích i dál na vodě, jakoby snad vymřeli :((


Ale příště jim to naservírujeme, až se z toho ...

 

 

 

Průměrná známka: 2,40

Komentář ke článku (2)