Po dlouhé době jsem se včera odhodlal vyrazit na chvíli s feedrem a bílákama poškádlit nějakou tu čudlu. Sbalil jsem si minibatůžek se židlí, vidlí, krmením a krabičkou drobností, do ruky vzal prut a podběrák a někdy kolem čtvrté jsem bez jakéhokoli předchozího zakrmování usedl na vybrané místo Canyonu Centrale. Chvíli po nahození prutu se dostavil první zmasilý záběr a mojí obětí se stala nejprve plotice. Po ní následovalo v rychlém sledu několik ryb různých velikostí a druhů a z mé neustálé aktivity vyplněné zdoláváním, nahazováním a neustálým vytahování ryb mne vyvedl další záběr, který také nevypadal bůh ví jak nadupaně, ale ihned po záseku se za polovinou řeky zvedla masivní vlna a hned na to se rozezpívala brzda mého navijáku a roztáčela se stále víc a víc, čímž se samosebou vzdalovala i ryba ode mne. Jelikož jsem ji zatím neměl šanci ani zahlédnout, stalo se toto přání mým prvním cílem. Ryba odjela nějakých 50-60m ode mne po vodě dolů a nejevila známky toho, že by se chtěla vydat opačným směrem. Leč, nic netrvá věčně a ani vytrvalý odpor mého soupeře nebyl nekonečný, ačkoli k tomu nebylo daleko. Ruka už mě bolela poměrně dost a já zatím pořád nevěděl, s kým mám tu čest...
Nějaké typy jsem samozřejmě měl a z nich mi vycházelo několik možných ryb, kterým mohli zachutnat červící na háčku, mezi nimi pak byla v popředí parma následovaná kaprem a jelikož se ryba u hladiny docela vlnila, nevylučoval jsem ani menšího sumíka. Naštěstí se už souboj chýlil ke konci a já se mohl konečně přesvědčit, s kým mám tu čest. Je to kapr a je solidní, skoro začínám mít strach, jestli sestava vydrží, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by neměla.
Rybu už si navádím blíž a pokouším se ji nabrat podběrákem, jenže ... ani na tři pokusy jsem ho do svého aparátu s kulatým očkem nenasoukal a tak nezbylo, než požádat o kousek výše sedící kolegy, jestli nemají větší podběrák a zda by nepomohli. Naštěstí měli a pomohli, za což jim touto cestou ještě jednou děkuji. 
Po zdolání ryby jsem udělal pár fotek a chlapák šupajdil zpátky, naměřeno měl krásných 66cm živého torpéda. Na tenhle tvar mám u kaprů prostě štěstí. Ještě chvíle jsem se klepal adrenalinem a znovu si v duchu opakoval ten souboj.
No, nebyl ještě konec lovu, vlastně sotva začátek ... a šlo to náramně, sestavu jsem vytahoval z vody zásadně jen po záseku a většinou s rybou na háčku. V rozmezí cca dvou hodin se ven podívalo asi 25 ryb ve složení, kde převažovali cejni všemožných velikostí, plotice na tom byly podobně, vše pak doplnilo několik podouství, dva okouni, skalák a kapr. Odhadem to mohlo být nějakých 12-14kg ryb, což se mi na takovou rychlovku líbilo moc. Někdy jsem ani nestačil položit prut do vidličky a už jsem ho zas tahal ven s další rybou. Byl to mazec a to  jsem pak už ani neplnil krmítko, abych stíhal.
Zas mi ten feeder ukázal, že umí čarovat .

Komentář ke článku (0)