Pro záchranu nástrah z vázek bez rozdílu jejich druhu je první možností zkusit je vyprostit takzvaně z druhé strany, tj pokud to lze po břehu či vodou obejít místo vázky a zkusit ji uvolnit tahem či mírným švihem z opačného směru. Jsou-li háčky zachycené mezi kameny, většinou se záchrana podaří. Plovoucím woblerům stačí mnohdy jen povolit a uvolní se z vázky díky svým plovoucím vlastnostem, několikrát už stoupání wobleru z vázky skončilo krásným záběrem štiky.

Pokud jej však zasekneme natvrdo do pařezu, nezbývá než použít vyprošťovač nástrah ať už zakoupený či vlastnoručně vyrobený, nicméně jeho funkčnost je limitována vzdáleností vázky od břehu a nejlepších výsledků při jeho použití dosáhneme určitě z lodi. Ten na fotce je vcelku funkční a jeho pořízení vyšlo na cca 88,-Kč.

Několikrát jsem na tekoucí vodě s úspěchem praktikoval otevření navijáku a puštění několika metrů vlasce po vodě za místo vázky, načež pak při zavřeném překlapěči imitujeme zásek a pytel na vlasci vzniklý pak vytvoří protitah opačným směrem a nástraha je také leckdy venku.

Na podobném principu funguje i posílání např. věnečku z vrbových proutků po vlasci za vázku, (zde experti nahrazují vrbu největším plovoucím woblerem z výbavy, čímž se vyhnou případnému postihu ze strany RS za poškození pobřežních porostů ) načež opět následuje zásek.

Další možností je pak tzv. vystřelení nástrahy – kdy při vázce napneme vlasec na maximální možnou míru a vzápětí jej co nejrychleji uvolníme, což mi funguje nejčastěji u gum.

Na závěr si neodpustím důležité upozornění, které má význam zejména při neúspěšném vyprošťování, kdy se rozhodneme nástrahu definitivně „urvat“. Výrazně doporučuji, se při trhání – hlavně pak na mělčí vodě a při použití gum a plechu (woblery přeci jen kladou vodě větší odpor a riziko zranění není tak velké) – nedívat směrem, kde nástraha vázne, nýbrž se otočit bokem, případně zády a vyvarovat se tak možné zranění, které by taky mohlo přerušit náš rybolov na delší dobu, než bychom si přáli.

Komentář ke článku (1)